1. oddíl Dravci – Letní tábor

Náš oddíl má za sebou nejdůležitější akci roku – letní tábor. Ačkoliv nás trápilo špatné počasí, jednalo se o náš nejhezčí tábor vůbec, a to nejspíš díky dobrému kolektivu, který se na táboře sešel.

V článku se dozvíte více informací, například o ostudném návratu Vydry ve spodním prádle do tábora, také odkaz na fotografie z tábora a táborovou kroniku (čeká na dokončení), která je připravena ke stažení v elektronické formě.

>> Oddílová fotogalerie <<

Se skautským táborem se pojí mnoho činností, které jej odlišují od ostatních veřejných táborů. Jak se dnešní doba vyvíjí, tyto rozdíly se smazávají a náš oddíl si je tohoto posunu vědom. Snažíme se proto najít kompromis, který by tábor posouval dopředu s dobou a zároveň šel ve stopách skautských ideálů.

První týden tábora je týdnem stavebním (někteří jej nazývají jako tábor pracovní, ovšem tento termín se z určitých důvodů neujal). Nejsou tedy rozdělené družiny a vládne volnější režim – volnější v určitém slova smyslu (co se práce týče, zas tak volný režim to není). Parta pod vedením Karyho se stará o naše hladové žaludky, zatímco my ostatní se snažíme o dokončení základních staveb.

Maruška a pomocníci z kuchyně

Symbolem letošního tábora a zároveň Láďovo chloubou byla stavba kuchyně. O tu starou jsme přišli díky košatému stromu, který se rozhodl svým pádem ukončit její životnost. Zvlášť zabezpečenou částí kuchyně byl špajz, v jehož dobývání bránily kvalitní dveře opatřeny kováním a zámkem. Kvalitu funkce zámku ovšem snižoval kuchař Kary, který ponechával zámek i s klíči volně na různých místech tábora. Jednou se našly dokonce i ve sprše. Štěstím bylo, že se nakonec vždy našli.


Kary

V tomto týdnu nešlo pouze o stavební práce, ale i o zábavu. Každý den byla poměrně slušná část věnována hrám. Nešlo pouze o hry z Láďovy strany typu „kdo naštípe více dřeva“, ale o skutečné hry, které umožňovaly odreagování. Svým způsobem tato část tábora má své kouzlo – sice se pracuje, ale pak je velký prostor pro vlastní kreativitu a vlastní zábavu.

Pracovní síla

V dalším týdnu už je program rozběhlý na plné pecky. Sice je potřeba dokončit některé stavby, ale hry a zábava mají přednost. Romana s Petrou se starali o etapovou hru, ve které mezi sebou zápasily družiny. Hra byla zajímavá a táborníky bavila. Nejoblíbenější pak byli noční etapy.

Noční akce se celkem rozmohly a budeme-li pokračovat v tomto tempu, pravděpodobně se stanou charakteristickou součástí našeho tábora. Předcházelo tomu trošku vtipné hlídání tábora, kdy byl očekávaný přepad od Plassssse a jeho bráchy Adama. Kvalita nočních hlídek se ale rychle zlepšila a přepad Pavoukem a jeho partou pro nás byla procházka růžovým sadem. Pavouk se sice zmocnil vlajky, ale jen na dobu než přeběhl most, pak byl polapen s lehkostí jako motýl do síťky.

Mnohem zábavnější pak byla hra s jinou skautskou skupinou, která pobývala v lese. Zde se cítili jak ryby ve vodě a v noci tiše proplouvali mezi stromy nebo skrytí leželi a pozorovali nás. V průběhu tábora jsme od nich dostávali různé vzkazy. Jednoho večera jsme utvořili dvě party a vydali se je hledat. Jejich tábořiště zviditelňoval oheň, abychom měli vůbec šanci je najít. Jejich úkol byl uchránit svou vlajku. Naší partě, kterou tvořily holky, se podařilo uzmout vlajku ještě líp, než panu prezidentovi protokolární pero, a tak jsme zvítězili.

V průběhu tábora se uskutečnilo ještě několik takových her. Jedna parta šla spát do lesa, druhá zůstala v táboře. Každá parta pak měla za úkol uchránit svou vlajku a zmocnit se druhé. Nejvtipnější na celé akci bylo lapení Vydry a Davida (Karyho bratrance), kteří se snažili ukradnout vlajku partě, která spala v lese. Jejich potupa byla umocněna tím, že se do tábora museli vrátit ve spodním prádle. Tábor byl o jejich příchodu zpraven, a proto nedočkavě čekali na jejich návrat. Vydra s Davidem se schovávali za klády, aby je nikdo neviděl, ovšem tábor byl bystrý a nenechal si tu báječnou podívanou ujít.

Za tyto noční akce patří obrovský dík Honzovi, který je z velké části organizoval. Pro svou oblíbenost od září v našem oddíle vznikne skupina, která se bude zabývat pouze podobnými akcemi. Budou se učit plížit se, být v lese neviditelní a další podobné dovednosti.

Tábor byl zpestřen i po hudební stránce. Byl s námi totiž Korbič, který se perfektně naučil hrát na kytaru. Protože Korbič není jen talentovaným hudebníkem, ale i velkým showmanem, strhnul sebou celý tábor ke zpěvu. Zpívalo se tak často a každý zpíval rád.

Jelikož tábor trval tři týdny, vytvořil spoustu zajímavých vzpomínek, o kterých se již nebudu rozepisovat. Máte však možnost přečíst si naši táborovou kroniku v elektronické podobě nebo shlédnout naši fotogalerii. V závěru bych rád poděkoval našemu vedoucímu Láďovi, který zajistil tábor po technické stránce a odvedl tak pořádný kus práce.

Pérák